top of page

    „Vaším přirozeným stavem je stav úplného zdraví. Nemusíte už více bojovat proti  nemocem. 

 Jen se do svého zdraví uvolněte."

 

 

   Kraniosakrální terapie je velmi jemná manuální technika, která skrze práci s kraniosakrálním systémem ovlivňuje stav celého organismu jako celku. Během terapie dochází k velmi hlubokému uvolnění těla srovnatelnému s meditací a to je okamžik, kdy je organismu umožněno aktivovat sebeúzdravné mechanismy. Podstatou kraniosakrální terapie je tedy návrat k celistvé rovnováze organismu a tím ke svému přirozenému stavu, zdraví.

 

 

Jak kraniosakrání terapie vznikla?

 

   Základy vychází z konvenční osteopatie 19. století, která zkoumala změny na kostech v souvislosti s jednotlivými onemocněními. Průlomem, díky kterému vznikl celý biomechanický koncept kraniosakrální terapie, bylo zjištění lékaře Dr. Williama G. Sutherlanda (1873-1954), že lebka jako celek není pevná kostěná struktura, ale že se jednotlivé lebeční kosti jemně pohybují ve švech. Začal pátrat po příčině pohybů, které pro svou rytmickou podobnost s dýchacím rytmem nazval „vnitřním dýcháním" a sílu, která tyto pohyby způsobuje, nazval „dechem života". Nakonec zjistil, že se jedná o pohyb tekutiny, mozkomíšního moku, přenášeného do celého těla a tedy hmatného kdekoliv na povrchu těla.

 

 

Anatomicko-fyziologický pohled

 

   Kraniosakrální systém dostal označení dle svých hlavních částí: cranium =lebka, sacrum =křížová kost. Jedná se tedy o systém tvořený lebkou obsahujícím mozek, páteřním kanálem, míchou, křížovou kostí, mozkomíšním mokem, mozkomíšními obaly (pia mater, arachonoidea, dura mater) a ostatními přilehlými strukturami, které se podílejí na tvorbě a vstřebávání mozkomíšního moku. Tento omívá mozek a míchu a zevně je ohraničen nepropustnou tvrdou plenou mozkovou připevněnou zevnitř         

k páteřnímu kanálu. Celý systém funguje jako polouzavřený hydraulický systém, do kterého je pod tlakem produkován mozkomíšní mok, čímž dochází k rytmickým změnám tlaku uvnitř systému, které jsou vyrovnávány jemným nepřetržitým pohybem lebečních kostí ve švech. Tento pohyb se přenáší do celého těla s pravidelností 8-12x za minutu a označuje se jako kraniosakrální rytmus. Jedná se o autonomní, vůlí neovlivnitelný rytmický pravidelný pohyb vycházející z kraniosakrálního systému, který se řadí mezi třetí pravidelný tělesný rytmus, který lze u člověka rozeznat, po srdečním a dýchacím rytmu. Šíří se do celého těla skrze systém pojivové tkáně vyplňující veškerý meziorgánový prostor a propojující tak i vzdálenější části těla navzájem (proto české označení pojivo). Tato pulzace je hmatná kdekoliv na povrchu těla. A protože je tak velice jemná, odráží se v ní i velmi jemné změny (patologické pnutí, restrikce) v hlubokých tělesných strukturách, které jsou běžně jen těžko přístupné jak vyšetření, tak ošetření, a které stojí u kořenů nerovnováhy vedoucí k nemoci. Jemnou mobilizací je možno tyto změny uvolnit a umožnit organismu návrat zpět do rovnováhy, neboť se aktivují autoreparační (samoúzdravné) procesy organismu. Změny nastávají na úrovni celého organismu, tedy jak na úrovni fyzické, tak psychické.

 

 

Indikace aneb komu je kraniosakrální terapie určena

 

  Využití je značně široké:

  • Psychický či fyzický stres či napětí

  • Psychosomatická onemocnění

  • Bolesti hlavy, migrény

  • Bolesti zad a páteře

  • Závratě, poruchy rovnováhy

  • Ušní problémy, hučení v uších

  • Poruchy spánku

  • Poúrazové, pooperační stavy

  • Deprese

  • Hormonální poruchy, premenstruační syndrom

  • Úzkostné stavy, neurotická onemocnění

  • Chronická únava

  • Potíže s čelistním kloubem

  • Alergie

 

 

Jak terapie probíhá?

 

 Během ošetření je klient oblečen a není z jeho strany vyžadováno  nic jiného než uvolnění se na lehátku a ideálně soustředění se na vlastní dýchání. Terapeut odlehčeným dotykem pokládá ruce na různé části těla včetně hlavy klienta a skrze dotek mu naslouchá podobně jako psycholog naslouchá skrze slova. A tělo klienta reaguje na dotek tím, že začne naslouchat samo sobě, až skrze dotek dojde k uvolnění tlaku či pnutí, které se kdekoliv v těle nachází. Terapeut tedy skrze dotek pouze umožňuje uzdravení do té míry, do jaké si určí tělo samo. Takové uvolnění může někdy probíhat i několik minut a citlivější klienti mohou sami vycítit změny probíhající v jejich těle, ať už motorické či senzitivní. Někomu se naopak během ošetření mohou vybavit zrakové vjemy, představy, vzpomínky, pocity či emoce. Jakákoliv reakce je v pořádku.

 

 

Jak dlouho trvá jedno ošetření?

 

   Jedno ošetření trvá přibližně 50 minut (dle aktuální potřeby klienta se může tato doba lišit).

 

Kolik ošetření je doporučováno?

   To je individuální, někteří plně profitují již po 1-2 ošetřeních, jiní mohou vyžadovat ošetření více.

 

Upozornění

 

  Kraniosakrální terapie nenahrazuje klasické lékařské vyšetření či ošetření, ale ideálně jej doplňuje, stejně jako jakoukoliv jinou léčbu.

 

 

bottom of page